aneb
Jak navrhli náměstí architekti za peníze investora Hostýnu už v roce 2008
Předem předesílám, že jsem stavební projektant a rozhodně nebývá mým zvykem posuzovat veřejně práci profesních kolegů. Zde mne k tomu vedly tyto velké důvody:
1. není mi jedno, jak bude vypadat centrum města, kam jsem se přistěhoval
2. vůbec mi není jasné KDO objednával „Studii regenerace historického centra Úval, 06/2008“ a JAKÉ bylo zadání
3. chybí mi jakákoliv odborná a věcná diskuze o podobě centra s ohledem na jeho budoucí funkci
K jednotlivým bodům:
1.
Když jsme se přistěhovali do Úval, bylo to městečko, které mělo (a pořád ještě částečně má ) volný výběh do okolní krajiny a nebylo zastavěno neproniknutelným krunýřem developerských hradeb. Centrum působilo trochu ospale, maloměstsky… ale, kde to lze ještě najít ?
Náměstí, vlastně „nenáměstí“, tvoří rozšířená skloněná ulice, ukončená zatáčkou. To jsou opravdu nevýhodné výchozí parametry pro architektonické řešení.
Ve výše zmíněné studii to konstatují i architekti:
“ Úvaly jsou dnes zpomalený, zanedbaný svět. Jsou však také místem, kde paradox života blízko přírody a současné závislosti na hlavním městě může být překvapivě smířen. Železnice přináší po vlně industrializace jemnější kvality. Jizvy, které způsobila, splácí ideálním spojením s centrem Prahy. A krásným viaduktem.“
Pěkné, co ? Proto mne zaráží ta zarputilost řešit náměstí tak, jako by to bylo opravdu náměstí, tzn. zadlážděním všech volných ploch, a ne spíše jako komfortní obytnou ulici, kde by vznikly přirozené shromažďovací prostory vyvolané potřebami obyvatel.
Ostatně k tomu rovněž architekti vyzývali:
„Historické jádro Úval už jen stěží bude jediným městským centrem. Úvaly dnes centrum v tomto smyslu ani nemají (těžiště takového místa se přirozeně posouvá mimo historické jádro, například do lokality bývalého cukrovaru). Město spíše nabízí mozaiku funkcí, zážitků a atmosfér, jako korálky na šňůře náhrdelníku.“
Nedá mi to nepodoknout, že zde zřejmě díky určité nekoncepčnosti nová centra těžko vzniknou, protože salámová developerská metoda výstavby rozmělní vhodné plochy na jednotlivé zájmová území – viz. Hostýn.
2. parkování
Výše zmíněná studie, ze které vychází mimo jiné i řešení náměstí, počítá ze stavem v roce 2008.
Není zde zohledněná nová funkce budovy čp. 95 (nová radnice ?) a čp. 18 (knihovna ?).
Ortofoto současného stávajícího stavu, v podkresu návrh:
Návrh řešení:
V Technické zprávě PD je tabulka bilance parkovacích stání v rámci řešeného prostoru ve vlastnictví města Úvaly. V záhlaví této tabulky je uveden předpoklad řešení:
„Veřejné plochy řešeného území neslouží k individuálnímu dlouhodobému parkování majitelů a uživatelů přilehlých nemovitostí. Ti jsou povinni tyto nároky uspokojit na vlastním pozemku.“
2. zeleň
2. dostavby čp.95 a čp. 18
3. diskuse
“ ….. smyslem předkládané práce je pojmenovat identitu historického centra Úval, hledat možná řešení jeho problémů a naznačit možnosti jeho vývoje.
Návrh si klade za cíl iniciovat a odborně podložit diskuzi o budoucnosti historického centra Úval a je výsledkem více než půlroční soustředěné práce.
Nyní je tedy třeba diskutovat, korigovat.
Je totiž nezbytné, aby se práce tohoto druhu těšila širokému konsensu, neboť horizont její realizace daleko přesahuje jedno volební období.“
Comments