Dnes je termín veřejné prezentace návrhu parkovacích zón, v ideálním případě doprovázené věcnou diskusí na tímto návrhem. Zda je parkovací zóna v současné době nutná, potřebná a přínosná, nebo nikoliv jistě vyplyne z této veřejné diskuse a pečlivě a objektivně zvážených připomínek občanů, ale rádi bychom upozornil na několik podstatných nedostatků předkládaného návrhu a procesu jeho přípravy.
Předem se však sluší poděkovat panu starostovi za organizaci setkání zastupitelů, dopravní komise a řešitelů z Fakulty dopravní ČVUT. Já i kolegové jsme přesvědčeni, že alespoň v některých aspektech řešení dopravní situace v centru města došlo díky tomuto setkání ke shodě, nebo alespoň k otevření nových řešení a možností. I na některé zásadní otázky ve věci navrhované zóny jsme odpověď dostali, na některé bohužel ne a buď jsme ji museli z odpovědných osob dále „páčit,“ nebo ji neznáme doteď.

Ale pojďme už k aktuální podobě navrhované zóny a shledávaným nedostatkům aktuálního návrhu:

1. Všechny práce na přípravách a koncepcích parkovací zóny automaticky konstatují, obvykle hned v první větě, že parkování vozidel „dojížděčů“ je centru města obrovský problém. Samotný průzkum, kterým se nyní vedení města zaštiťuje (ač návrh parkovací zóny poslali do Brandýsa ještě před jeho dodáním – viz níže) pak z celé oblasti označuje cca pět ulic více zasažených parkováním dojíždějících (v ostatních případech se jedná většinou o celodenní stání místních obyvatel apod.) a z toho pouze dvě skutečně vážně zasažené. Ve studii navíc není rozlišováno parkování těch, kteří jdou po zaparkování na vlak a těch, kteří za prací dojíždějí právě do centra Úval.

2. Vedení města sice vyhlásilo již 23. 11. 2018 prezentaci na 4. 2. 2019, ale zároveň 13. 12. 2018 vyvěsilo na úřední desce záměr opatření obecné povahy (tedy fakticky budoucí parkovací zónu) se lhůtami pro podání námitek do 30 dnů od vyvěšení (které bylo navíc na úřední desce Úval dle konstatování úřadu v Brandýse provedeno nesprávně). Výsledkem by tak, v případě pasivity občanů, byla prezentace již hotového řešení, které v té době již prošlo legislativním procesem a „diskuse“ by byla zbytečnou.

Jelikož ve významu jednotlivých dat nemají zjevně jasno ani někteří koaliční zastupitelé, pojďme si shrnout takové lehké kalendárium:

23. 11. 2018 zveřejněno oznámení o prezentaci Návrhu na stránkách města (bez Koncepce, která v té době podle dat uvedených v ní samotné ještě pravděpodobně není kompletně hotová)
11. 12. 2018 –  Návrh opatření obecné povahy („parkovací zóny“) vyvěšen z podnětu města Úvaly na úřední desce ORP Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
13. 12. 2018 – Návrh vyvěšen na úřední desce města Úvaly – nekompletní; vyvěšením (arci kompletního dokumentu) by byla lhůta pro uplatnění připomínek dána do 28.1.2019
15. 12. 2018 – předložení studie Koncepce řešení dopravy u žst. Úvaly a regulace dopravy v klidu v přilehlém okolí jejím zhotovitelem, FD ČVUT
18. 1. 2019 – z podnětu občana/ů prodloužena nadřízeným orgánem (Brandýs nad Labem-Stará Boleslav) lhůta pro uplatnění připomínek do 15. 2.
28. 1. 2019 uplynutí původní lhůty pro uplatnění připomínek k Návrhu

4. 2. 2019 – veřejná prezentace a diskuze s občany; při neprodloužení termínu z podnětu veřejnosti by toto setkání bylo občany oprávněně považováno za příležitost pro, třeba jen neformální, připomínkování a doplňování. Ve skutečnosti by to bylo jednostranná show a naprosté mrhání časem občanů, kteří by přišli a chtěli o Návrhu diskutovat s vedením města (pravděpodobně ani v té době netuše, že už je dávno rozhodnuto).
15. 2. 2019  –  prodloužený termín pro uplatnění připomínek viz. zde

Pro veřejnost, a bohužel i pro část mých koaličních kolegyň ze zastupitelstva tedy musím
znovu vysvětlit:

  • Je právně zcela nepodstatné, že oznámení o diskusi visí na stránkách od 23. 11.; v té době tam ostatně žádné podrobnosti o návrhu být přiloženy nemohly, pokud byly dle dodavatele vyhotoveny až 15. 12
  • Je naopak velmi podstatné, že město v tichosti (bez upozornění v této pozvánce) podává závazný Návrh s podobou budoucích zón již 10. 12. Brandýsu
  • Dále je velmi podstatné, že lhůta pro podání připomínek končí díky tomu 28. 1. 2019; v tento moment lze jakékoliv připomínky přednesené na diskusi 4. 2. odmítnout s tím, že už je pozdě a po lhůtě, dokument prošel „legislativním“ procesem a nelze jej dále snadno měnit
  • Ano, pan starosta správně na zastupitelstvu uvedl, že lhůta pro připomínky nyní končí až po veřejné prezentaci; jak se mu ale čas od času stává, opomněl uvést velmi důležitou informaci o tom, že tak stalo na podnět občanů v rámci stížnosti proti postupu města

Jistě je možné, že kverulanti z Pro Úvaly zase hledají mouchy namísto toho, aby nechali vládnoucí koalici klid na práci a budování zítřků (ať už v jakémkoliv odstínu). Nicméně stojíme si za tím, že uspořádat diskusi a zároveň se snažit o to, aby předem diskutujícím v tichosti marně uplynula lhůta pro připomínkování, není zrovna solidní přístup vhodný otevřeného města. I úřad v Brandýse dal stížnosti za pravdu a lhůta byla nakonec nadřízeným úřadem po upozornění občanů prodloužena, takže se asi všichni shodneme, že postup města úplně v pořádku nebyl nejen po „lidské,“ ale ani po právní stránce

3. Ze zveřejněných podkladů nějak není jasné, která podoba navrhované zóny je vlastně ta pravá.

A.) Mapa údajně navrhované zóny po celou dobu vyvěšená na webových stránkách města, na Facebooku města  i Facebooku koaličních stran nedopovídá podobě skutečně navrhované studií a Návrhem předloženým Brandýsu.
B.) Mapa zveřejněná u článku o chystaných zónách v lednovém Životě Úval také neodpovídá podobě navrhované studií a navíc se liší od mapy na webu.
C.) Podoba zóny podaná v rámci Návrhu do Brandýsa je pravděpodobně také odlišná, na úřední desce města bylo oznámení zveřejněno nekompletní.

4. Pravděpodobná navrhovaná podoba je jedním z nejhorších řešení a zakládá některé budoucí dopravní problémy kolem svých okrajů. To v rámci diskuse nakonec po určitém našem naléhání na odpověď v závěru přiznal i vedoucí řešitelského týmu s tím, že původně pracoval se zónou zasahující více do Pařeziny (a tedy zhruba do všech směrů stejně rozsáhlou) a počítal s některými pro něj jako odborníka velmi vhodnými dopravními úpravami, např. zjednosměrněním některých ulic. K těmto úpravám nedošlo údajně proti jeho vůli pravděpodobně rozhodnutím zástupců města (kdo takto rozhodl jsme nezjistili).

5. Navrhovaná zóna aktuálně končí na severu ulicí Kožíškova a neobsahuje např. severní část náměstí Svobody nebo ulici Bezručovu, která je přitom v dopravním značení vedena jako ulice hlavní, obousměrná, ovšem zároveň je po celý den jeden jízdní pruh zaplněn vozidly rezidentů z bytových domů. Křižovatka Bezručovy v severovýchodním rohu náměstí Svobody je na úvalské poměry skutečně místem častým dopravních nehod, nedaleko se navíc nachází vjezd ke dvoru DPS, kam už teď mají problém nacouvat popeláři a auta pro odvoz recyklovatelného odpadu. Až bude tato lokalita těsně za okrajem zóny zaplněna auty přespolních – a to s jistotou bude, jak vyplývá z tabulky dochozích vzdáleností níže – pak všechna tato krizová místa budou o to horší.

6. Lokalita kolem trojúhelníkového parčíku v Jiráskově ulici, tedy těsně za okrajem zóny a přitom zhruba čtyři minuty od nádraží, bude celodenně zaplněna parkujícími automobily, což určitě nepomůže těm několika  podnikatelům v místě sídlícím, kteří už nyní mají problémy s parkováním zákazníků (případně tito zákazníci dopravní problémy svým dočasným zaparkováním vytvářejí).

7. Argumentem vedení města pro zmenšení bylo neřešit aktuálně dopravní situace kolem náměstí Svobody, neboť se stejně bude měnit budoucí výstavbou obytných domů na místě dnešního parkoviště. Tento argument je nutno považovat za falešný, protože část náměstí Svobody je i tak aktuální zónou řešena a rozhodně by ničemu nebránilo, pokud by byla řešena lokalita celá. Zda a kdy proběhne výstavba na parkovišti a v jaké variantě je zatím v podstatě velká neznámá a vedení města dělá do té doby z lokality náměstí Svobody lokalitu nejvíc postiženou plánováním zavedením zóny. Navíc ani řešení dopravy kolem současného parkoviště na náměstí Svobody nevyřeší problémy.

8. Pokud snad máte někdo pocit, že se jedná o místa od nádraží poměrně vzdálená a pro parkování dojíždějících neatraktivní, pak jste na omylu. Na setkání dopravní komise a zajímajících se zastupitelů byl princip navrhované zóny představen jako „8 minut pěšky k nádraží“ a už na tomto setkání jsme upozorňovali, že návrh tomuto principu zdaleka neodpovídá a předkladatelé tak trošku lžou sami sobě (v lepším případě). Na jižní hranici
zóny je totiž dochozí vzdálenost i čas třikrát (na nejzazší kout skoro čtyřikrát) delší než na severní okraj, tedy k oblasti, jejíž neřešení kritizujeme.

Pro představu uvádíme přibližnou vzdálenost okrajů zóny od nádražního podchodu
(vzdálenosti a časy převzaty z www.mapy.cz)
Roh Kožíškova a Jiráskova 259 m – 4 minuty
Jižní roh náměstí Svobody (u pošty) – 506 m – 9 minut
Křižovatka Pražská Raisova – 530 m – 9 minut
Křižovatka Nerudova Havlíčkova – 440 m – 7 minut
Křižovatka Nerudova Raisova – 870 m – 14 minut

9. Jak jsem uvedl na začátku, není cílem článku pouštět se do diskuse, zda parkovací zónu ano nebo ne. Ano, přiznávám, že třeba mne se asi nijak nedotkne, protože cesty na nádraží z okrajových čtvrtí a rozvozy dětí po městě nemusíme řešit. A možná i tu jednu parkovací kartu jako rezident (asi téměř jakkoliv rozsáhlé) budoucí parkovací zóny zakoupím. Nejsou mi nicméně známy důvody rozhodnutí vedení města nastavit zónu takto nekoncepčně,
v rozporu s doporučením autorů studie, a rovnou v této podobě vytvořit a ve správním procesu tlačit Návrh opatření obecné povahy, tedy dokument již jasně vymezený a (v původních termínech pro podání námitek) měnitelný na základě výsledků veřejné diskuse jen opakováním celého procesu.

10. Tvrdím tedy, že bez ohledu na to, zda v budoucnu zónu kolem nádraží ano nebo ne, je určitě záhodno aktuální návrh podoby parkovací zóny odmítnout jako zbytečné řešení, které rozhodně neodstraní více problémů, než jich samo vytvoří.

Pokud vedení města skutečně záleží na názorech občanů, pak mělo v rámci procesu nejprve svolat diskusi nad několika variantami návrhu a teprve po zvážení a případném zapracování neformálních připomínek odesílat Návrh opatření obecné povahy nadřízenému úřadu k zprocesování.

Stávající podoba návrhu je navíc i tak jen těžko měnitelná, řešitel sám připustil, že nyní již nemá kapacity na vytváření variantních řešení, vytvořil jedno řešení dle osekaného zadání a tím je pro něj věc v současné uzavřena. Vedení města si tak najalo jím samotným často vzývané odborníky, jejich návrh během tvorby osekalo a nyní už stejně není mnoho prostoru pro nějaké změny. S ohledem na věc samotnou je potom už vedlejší, jestli šlo o úmysl, špatnou koordinaci uvnitř úřadu, nebo prostě jen „xотели как лучше, а получилось как всегда.“

Vojtěch Dvořáček – zastupitel PRO Úvaly